Rád bych se s vámi podělil o svou čerstvě nabytou výbornou zkušenost, které si cením nadevše, příběh, který napsal život sám. Didgeridoo už i v Čechách začíná být přeci jen trochu známým a populárním nástrojem, což k sobě jako magnet přitahuje i bytosti s nejrůznějšími úmysly. V Čechách podobné aktivity kolem prodeje didgeridoo zaznamenávám prvně a proto nadšen a o nové zkušenosti obohacen hurá s nimi na trh.

Před pár týdny mně oslovil jistý pan K. z Prahy s horlivou bombastickou nabídkou, že prý dováží přímo z Austrálie eukalyptová didgeridoo a že prý by měl zájem nabízet je na DIDGERIDOO-SHOP.CZ. Trval na tom, že ihned přijede, tak jsem tedy svolil, proč ne. Když dorazil, na uvítanou na mně vychrlil mocný gejzír neuvěřitelných informací, nedalo se to zastavit, až sem v úžasu lapal po dechu a instinktivně nahmatával židli :)
Z této spršky uvízlo v mé nebohé paměti, že byl u protinožců a vyčíhal si tam dobré kontakty, že se jedná o nástroje prvotřídní kvality, že už je zásilka na cestě, místy jsem zaznamenal i cosi jako výhružný tón s příchutí toho, že pokud s ním nebudu jako spolupracovat, bude mi konkurovat, což on zatím prý nechce, nebo že je potřeba se s lidmi nemazlit a didgeridoo jim pořádně narvat do hlavy, aby ho víc kupovali atd., no jenom sem nestačil kulit oči. Čas na zpracování celé té podivuhodné nabídky jsem měl až po jeho odjezdu, kdy jsem se trochu vydýchal a posbíral svůj vypláchnutý mozek a jal se směle trávit, čeho že jsem to byl vlastně svědkem. Měl jsem z toho takový pocit, jako když vás na ulici ze zálohy vyhmátne nadopovaný dealer Herbalife, Amway a jim podobní lapkové. Tito dealeři jsou charakterističtí svým projevem bohatým na zavalení informacemi, nepustí vás ke slovu, snaží se působit suverénně a sběhle, budí dojem zkušených otřelých odborníků, neposlouchají, co říkáte, používají umělou naléhavost ve smyslu - nebudou, nebudou, všechno znají, všude byli a než řeknete švec a proberete se z mrákot, držíte v ruce nějakou zázračnou vodičku na pleš, i když máte řádnou kštici.

Takový jsme měl dojem z této návštěvy. I řekl jsem si: "Á-ha, tady bude přeci jen potřeba doslovná aplikace přísloví: Na hrubý pytel, hrubá záplata"

Nicméně nerad dělám ukvapené závěry, nechal jsem to tedy úspěšně se vyvíjet dál podle scénáře zmíněného pána pln zvědavosti, jak to dopadne. Pan K. mně ujišťoval, že mu nejde vůbec o peníze, že chce lidem nabídnout kvalitní nástroje za dobrou cenu, wau, to je dobrodinec, říkal jsem si, to je přece i moje snaha, vítej spolubližní můj :)
Nicméně na každou mou otázku nebo připomínku, která s penězi neměla nic společného, reagoval dotyčný vždy z pohledu výdělku, až jsem se podivoval, co to má společného s tím, co jsem řekl. Těmito nedorozuměními byl náš rozhovor vyloženě prošpikován.

Bylo mi jasné, že s takovým člověkem bych spolupracoval jen velice nerad a že to nemůže fungovat, nicméně jsem měl zálusk aspoň na podklady pro tento příběh, nechal jsem tedy vše plynout přirozeným způsobem vida rýsovati se v dáli kýženou zkušenost.

Vyměnili jsem si nějaké émaily, kde jsem se snažil objasnit, že pro mne jsou peníze spíše odměnou za dobře vykonanou práci, než motivací, že na prvním místě pro mne je, světe div se, pocit s dobré práce, která mne moc baví a se kterou jsou, doufám, spokojeni i ostatní případní zájemci o didgeridoo a informace kolem. Pan K. vroucně přitakával, ale nejistotu, kterou jsem z něj nabyl, to moc nezviklalo. Byli jsme dokonce spolu i na dobrém čaji, kde jsem doufal nalézti trochu přítulnějšího tónu a vzájemné ujasnění si, co, kdo a jak. Nicméně dokud jsem do hry nezasahoval a jen přikyvoval, bylo vše udržováno v jakési umělé harmonii. Nedával jsem na sobě znát, že už vím, že dotyčný v Austrálii nikdy nebyl, natož aby tam měl nějaké kontakty, že kontakt tam má pouze přes nějakou distributorskou komerční buňku v Holandsku, na kterou se napojil. Také z pana K. vylezlo, že byl distributorem Herbalife (BINGO!), že didgeridoo zná už! 2 měsíce a dozvěděl se o něm přes Didgeridoo-shop.cz (ouuu...) atd., atd., hmm, hmm, bručel sem si pod fous.

Nicméně nastala ta kýžená chvíle, roury prý dorazily, hurá, ale ať si rychle pospíším, jinak se prý po nich jen zakouří. Umělá naléhavost, laciný trik, jak někoho přimět k rozhodnutí, říkal jsem si. Psychologická metoda na které je třeba založený každý teleshoping, volejte ihned, nebudou, přitom jsou zavalené sklady nabízeným haraburdím, až praskají ve švech. Ale funguje to, protože si nikdy nemůžete být jistí, jestli je to trik nebo není, tak raději jednáte, než to prošvihnout. Já ale nejednal, neměl sem čas. V klidu jsem dopil šampaňské bouchnuté na počest této významné události a mimo jiné, protože nemám s eukalypty skoro žádné zkušenosti, chtěl jsem to jít omrknou s Ondrou Smeykalem, kterému prošla pod rukou bezmála snad tisícovka didgeridoo, jak se dozvíte z probíhajícího rozhovoru s ním. Protože Ondra dováží tradiční pečlivě vybraná eukalyptová didgeridoo do Čech a má to v oku, žádal jsem ho, jestli by mi pomohl posoudit kvalitu dovezených rour.

Uvítání pana K. bylo typické: "Tak kterou si vyberete?!". Ooops, typická chyba špatného obchodníka, který nemá nejmenší zkušenosti s psychologií dobrého obchodu. Nevím jak vy, ale já na takovou otázku, která předpokládá, že musím něco koupit, reaguji automaticky tak, že se instinktivně stáhnu a pomalu se snažím ze smyčky vycouvat. Jsou to známé chybné ataky nezkušených obchodníků s čímkoliv, kteří ani netuší, že otázkou: "Co si vyberete" nebo "Co si přejete" právě ztratili zákazníka. Vstupte do jakéhokoliv krámku jen za účelem prohlédnutí si zboží a pozorujte sami sebe, jak budete na takový dotaz reagovat. Typické příznaky jsou znejistění, zvýšení ostražitosti případně i spěšný odchod až úprk z této štiplavé atmosféry na čerstvý vzduch nebo nějaká výmluva, že vám jede za chvíli vlak, že pospícháte nebo se stavíte jindy :)

Po takovém dotazu jsem tedy už neměl snad ani chuť vůbec něco brát do ruky, aby mi už už náhodou nechtěl někdo vytáhnout s kapsy nějaký ten vydřený grošík. Nicméně jsme si všechno prohlédli, na něco zatroubili, ale stejně se na vyzkoušení nemůžete naplno v klidu soustředit v agresivní atmosféře číhající jak z vás dostat peníze. V nabídce bylo pár nástrojů jako polotovarů, některé docela i naprasklé a pak bohatě zdobené, které se na první pohled líbí, jak ale na člověka mohou po čase působit, uvedu ještě později. Mně hlavně zajímal verdikt Ondry, ale po nějakém nadšení v jeho tváři ani stopa, jen tak do toho trochu zabručel, což bylo pro mne už takovým varovným signálem. Užaslý jsem byl z přístupu pana K., kterého ani Ondrův posudek nijak zvlášť nezajímal, nad čímž jsem si mohl hlavu ukroutit.

Představte si situaci: Nechali jste si za desítky tisíc poslat něco z druhé strany zeměkoule od někoho, koho vůbec neznáte, máte s tím zkušenost sotva dva měsíce, hrát na to také nijak zvlášť neumíte, nikdy jste nic podobného neviděli, takže to nemůžete srovnat a v tomto kýženém okamžiku před vámi stojí člověk, průkopník didgeridoo v Čechách, člověk s 8letými zkušenostmi, který byl rok v Austrálii, kde studoval aboriginskou malbu na univerzitě v Canberre, prošel kde co kolem didgeridoo, zná charakter tradiční malby a vás naprosto nezajímá, co si o tom vůbec myslí, co si myslí o malbě, o zvuku, zkrátka a kvalitě nástrojů, které vám kdosi poslal z Austrálie. Z takového přístupu potencionálního aspiranta na dovoz didgeridoo jsme byl opravdu zděšený, až mi praskalo v kolenou.

No, nicméně jsem nekoupil nic, ani jsem kupovat nic neměl v úmyslu, byl jsme jen zvědav, o co jako gou a vidět, co jsem ještě neviděl, každá zkušenost dobrá. Nebudu to detailu popisovat Ondrův peprný verdikt, který patřil jen mému uchu a bylo by nefér jej tu zveřejňovat, nicméně byl jasný: "Turistická pastička", nekoupil bych ani jednu. "Turistická pastička" je termín, který s oblibou používá. Detailně bude rozebrán v rozhovoru, nicméně tímto termínem jsou myšleny didgeridoo, které jsou vyráběné pro turisty jako dekorativní předměty za nemalý peníz. Jejich působnost je založena vesměs na bohaté pestré malbě lákající kolemjdoucí podobně jako láčkovka hmyz na vábivý vzhled, na malůvce, která většinou není ani tradiční, to znamená, že použité barvy a symbolika jsou na dřevě rozmístěny jak koho napadlo, co kde viděl nebo okopíroval a často to ani domorodci nemalují. Tradiční malba má totiž ve své symbolice příběh vyjádřený vhodně vybranými symboly a dobře zvolenou barevnou kombinací přírodních pigmentů. Já osobně to nejsem schopen rozpoznat, pokud tedy nejde o opravdový kýč a proto si na to raději přizvu odborníka, jeli to možné. Situace je ale mnohem komplikovanější. Tyto turistické didgeridoo, kterých je v Austrálii plný každý obchod s tímto nástrojem, nejsou vyráběny jako hudební nástroje. Zvukové vlastnosti jsou tedy spíš doplňkem než podmínkou. Výrobci tohoto kalibru kterými se trh s didgeridoo jen hemží, často vyrábějí z nekvalitního nevysušeného materiálu, takže ani nevíte, za jak dlouho vám takový supernástroj praskne vlivem sesychání. Výrobců opravdových hudebních nástrojů je i v samotné Austrálii jako šafránu. Více již v příštím rozhovoru s Ondřejem Smeykalem.

Nicméně vraťme se po krátké odbočce k aktivitám pana K. Pro mne tímto ještě zdaleka nic nekončilo. Sice jsem znejistěl ještě více, jestli si mám s tak předraženými nástroji této kvality utrhnout na Didgeridoo-shop.cz řádnou ostudu, ale podle mně bylo ještě škoda to zarazit, mohlo by to být ještě zajímavé.
A bylo!
Pan Dodavatel velkoobchod-maloobchod mi nástroje přivezl domů, abych je mohl nafotit, nahrát zvukové ukázky a dát na web. Přivezl mi nějaké písání o původu, o zvukové kvalitě, cenách atd. A to byl pro mne vzácný okamžik. Mohl jsem vše v klidu porovnat a vyzkoušet, porovnat zvukovou kvalitu, prohlédnout malbu, měl jsem na to několik dní. A z této příležitosti čerpám hlavně. V písání znělo, že se jedná o tradiční nástroje s velmi dobrou zvukovou kvalitou, které vyrábějí domorodci ze severního teritoria, tedy místa původu didgeridoo. A ouvej. Napsal jsem emailem panu K., že je mi líto, ale že toto opravdu na webu nemohu napsat, že bych lidem vyloženě lhal. Že to nejsou tradiční nástroje, ale didgeridoo s pseudomalbou, tedy malbou která postrádá jakýkoliv tradiční charakter a příchuť a že po zvukové stránce, ať srovnávám jak srovnávám, nehrají tyto eukalypty ani zdaleka, jako nejlevnější nástroj, který jsem kdy vyrobil, že zvuk je mrtvý, bez dozvuku a rezonance, což je typické pro špatný tvar dutiny a příliš silné stěny. Také mi neseděla cena za takový turistický nástroj, která se pohybovala v hodnotě od 10 do 12.800 Kč za kus, ano, slyšíte dobře. Naštěstí mám možnost se na cenové relace přeptat vícero lidí včetně známých žijících přímo v Austrálii, kolik že tam takové nádhery koštujou, odpověď zněla, kolem 6.000 Kč. Hmm, hmm, tady byla cena tedy navýšena o 100% a zmiňovaný mi nabízel 10% za prodej. Již na počátku jsem se mu snažil objasnit, že mi nejde ani tak o peníze, že bych rád jenom nabídnul na webu lidem přeci jen něco exotičtějšího přímo z Austrálie a pokud za to něco bude, zlobit se nebudu. Odmítal jsme ale lhát o vymyšleném původu a zvukových vlastnostech. A protože mi pan K. bezostyšně servíroval jednu lež za druhou, včetně jeho údajného zisku, řekl jsem si, poškádlím ho řádně, ať kouká nakulit aspoň 15% J Samozřejmě jsem počítal, že toto je "konečná stanice", vlak dojel a že se ztrhne bouře reakcí a taky že jo, ty kokso.

Mé posudky týkající se kvality a původu pan K. jednoznačně smetl jako nehoráznou lež, označil mně za naprostého diletanta, který tomu nerozumí (uvědomte si, člověk co se s didgeridoo seznámil před 2 měsíci a ještě k tomu přes Didgeridoo-shop.cz, není to komické?), vyjadřoval se velice hrubě a vulgárně na adresu mé osoby, mé práce a výroby, prý jsem chamtivec, srab a neschopný žvatlal, co má strach (stavět byznys na podkladě takových nekalých praktik), který ho chce odrbat a častoval mne mnohými jinými ještě šťavnatějšími tituly. Nicméně s tím vším bylo počítáno, jako s daní za materiál k tomuto článku, beru tedy vše s rezervou, nadhledem a přáním všeho dobrého panu K, hlavně hodně úspěchů a taky to zdravíčko.
Nástroje se mi podařilo nafotit (podle pana K., prý mizerně, aniž je viděl), abyste si mohli udělat představu, o co se jedná, jak taková "turistická pastička" může vypadat a na své pouti k eukalyptovému didgeridoo nešlápli do ní jako do čehosi na chodníku, do čeho šlapete jen velice neradi J Vzhled nástrojů vás jako jakási vábnička na první pohled možná oslní, stejně jako mně, pokud jste ještě nic takového neviděli, musím se ale přiznat, že za tu dobu, co jsem měl nástroje doma k nafocení a často o ně zavadil pohledem, začaly se mi ty pestré malůvky vyloženě hnusit, už už jsem se těšil, až si to pan K. hezky zase pěkně odveze domů. Z vlastní zkušenosti hodnotím tento typ didgeridoo opravdu spíše jako dekorativní předměty, nikdy jej nebudete sebou brát někam na hraní (i pro jejich váhu), abyste nástroj náhodou nepoškodili a pokud jej v nadšení předvedete někomu, kdo tomu rozumí, jeho reakcí moc potěšeni nebudete. Nerad bych tyto inštrumenty nějak odsuzoval nebo porovnával s nástroji hudebními, ale rád bych ujasnil, že se jedná o nástroje vyráběné spíše za účelem dekorace a pokud byste chtěli opravdu dobrý eukalyptus jako hudební nástroj, doporučuji vám spíše se obrátit na zkušenou a důvěryhodnou osobu, např. Ondru Smeykala, který takové nástroje leta dováží a má v tomto smyslu značně vytříbený cit jak co do analýzy malby, tak zvukových vlastností. Ucelené zevrubné informace naleznete v náplni připravovaného workshopu s názvem "Labyrintem didgeridoo s Ondřejem Smeykalem", který se bude konat v půli června 2004 v pražské Stromovce a bude speciálně zaměřen právě na svět didgeridoo, jak poznat tradiční a pseudo malbu, jakým způsobem se vyrábějí nástroje z eukalyptu, dlabané i vrtané, nástroje z bambusu atd. atd. Program bude ještě detailně popsán a budete o něm včas informováni.

Můj subjektivní verdikt, který bych nerad někomu vnucoval, tedy zní: Pokud se vám nástroje v podobě podobného dekorativního pozlátka líbí a míníte za ně dát 10-12.800 Kč, není jediný důvod je nekoupit. Pokud ale opravdu hledáte kvalitní hudební nástroj, pak koupi při vší úctě k dodavatelským snahám pana K. nedoporučuji, a pokud máte zálusk na tradiční původní dobře hrající a pečlivě vybraný eukalyptus a navíc v poloviční cenové relaci s výběrem asi 20 nových kusů, posečkejte raději na připravovaný workshop, kde labyrintem didgeridoo vás provede a úspěšně vyvede Ondřej Smeykal.

Tipy na závěr:
· surové eukalyptové polotovary se dají pořídit od 2.000 Kč
· kvalitní eukalypty bez povrchové úpravy od 3.000 Kč
· ceny kvalitních tradičních nástrojů od 5.000 Kč
· ceny tradičních nástrojů té nejvyšší třídy vyráběné těmi nejznámějšími domorodými umělci od 10-12.000 Kč výše.
· chtějte znát původ nástrojů, pokud neznáte prodejce
· poznejte charakter prodejce, pokud neznáte původ nástrojů
· pokud je prodejce plátcem DPH, platíte o 19% za nástroj více než u neplátce DPH. Pro srovnání: Nástroj s DPH v hodnotě kolem 10.000 Kč má reálnou hodnotu 8.000 Kč, zbytek (2.000 Kč) platíte vy státu ve formě daně, tedy je házíte oknem.
· stále se ptejte, zkoumejte, porovnávejte, dokud si nebudete jisti, že před vámi stojí solidní prodejce s bohatými zkušenostmi, který to s vámi myslí dobře, tedy opak běžného dealera.
· dobrý vztah prodejce k zákazníkovi poznáte především v jeho zájmu zjistit, za jakým účelem si chcete didgeridoo pořídit a v jeho snaze pomoci vám s výběrem i na úkor jeho zisku.
· dejte na svůj pocit a dojem. Pokud cítíte nátlaky nebo nejistotu v přímém kontaktu s prodejcem, je v tom vždy nějaká levárna. V takovém případě se vymluvte, že potřebujete čůrat, záchodovým okýnkem vyskočte a utíkejte co vám nohy stačí .

© Hodně úspěchů při výběru didgeridoo vám přeje Marek Zelenka (Fprovozovatel bývalého DIDGERIDOO-Shop.cz)

tlačenie dokumentu - Drsné praktiky pod rouškou didgeridoo a neb jak jsem byl málem lapen do "turistické pastičky"